PUBLIKACE \\\ Odborné

Na tomto místě jsou shromážděny publikace s tematikou suburbanizace. Většina prací je k dispozici v Geografické knihovně Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Některé publikace najdete ke stažení přímo na našem webu. Přehled je postupně doplňován anotacemi a recenzemi stěžejních publikací.

 

GALČANOVÁ, L., VACKOVÁ, B. (2008): Rezidenční suburbanizace v postkomunistické České republice, její kořeny, tradice a současnost.
IVRIS Papers 08/02. Institut pro výzkum reprodukce a integrace společnosti. Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity.
Jeden z mála sociologických textů věnovaných výzkumu suburbanizace, který byl v poslední době zpracován s využitím empirického terénního výzkumu (viz také Potočný, 2006, Bernard 2006, Vobecká, Kostelecký, 2007). Text se skládá z následujících částí: Problematika suburbanizace - teoretická perspektiva, Předválečné kořeny sídlištního bydlení v Československu, Poválečné sídlištní bydlení v Československu, Současnost residenční suburbanizace - Brněnsko, Závěr.
[ více >>] | přidáno dne 17.9.2009

V historickém přehledu zařazují Galčanová a Vacková suburbanizaci za předválečnou tradici např. Baťova bydlení a výstavbu socialistických sídlišť. Jedná se tedy spíše o hodnocení kolektivního bydlení, na které navazuje vysoce individualizovaná suburbánní výstavba ve formě okrsků rodinného bydlení. Kvalitativní část výzkumu je založena na využití tří případových studií, které byly provedeny v městských částech Brna - Ořešín, Kníničky a Žebětín metodou řízených rozhovorů zaměřených na proces integrace nových rezidentů do života obce. Mezi respondenty byli jak starostové městských částí, tak lidé žijící ve zvolených sídlech. Vzorek respondentů je relativně malý a umožňuje tak hodnotit pouze malou část populace. Výpovědi nejsou v práci nijak strukturovány podle místa sběru nebo příslušnosti do kategorie starousedlíků, novousedlíků nebo establishmentu obce. To bohužel trochu snižuje poznávací hodnotu výzkumu.

Zajímavá je přesto zejména část zaměřená na výsledky hloubkových rozhovorů. Jako důležitý prvek integrace je popisováno sdílení každodennosti zejména ve formě pozdravů a jejich užívání ve starém sídle (vesnici) a novými obyvateli. Z pozice geografického čtenáře je přínosná identifikace uzlových bodů integrace, přes které se uskutečňuje prvotní kontakt mezi starousedlíky a novými obyvateli obce. Za tato místa jsou v práci označena prostory společně používané oběma skupinami například zastávky autobusu, místa venčení psů, místa dětských her. Autorky vyzdvihují klíčovou roli žen při navazování kontaktů a relativně pasivní roli mužů. Jako silný integrační prvek pro vnitřní kohezi nově přistěhovalých žen vnímají autorky založení klubu žen naopak zcela bez pozornosti je pozice škol a školek jako důležitých institucí pro integraci.

Zajímavým prvkem je podstatně odlišná "urbanizovanost" okrajových částí Brna ve srovnání s Prahou:

"Tzv. "velké Brno" na počátku První republiky (r.1919) bylo vytvořeno připojením okolních vesnic (a dokonce dvou menších měst) jako reakce na politickou převahu německy mluvícího obyvatelstva. Díky tomu jsou současná rezidenční suburbia spíše než na "zelené louce" (jako je tomu především u nových průmyslových a komerčních zón), stavěna v přímé blízkosti již zastavěných lokalit. Díky tomuto rozvoji však také dochází ke zvláštnímu vývoji v těchto okrajových částech, původní zástavba má venkovský charakter a přes funkční a administrativní napojení na město si řada obcí zachovala svůj rurální charakter a vesnický ráz." (s. 5).

Na rozdíl od pražských zkušeností je následně v práci zdůrazněna odlišnost v rytmu života a v trávení volného času mezi novousedlíky (s městským způsobem) a starousedlíky (kde je popisována spíše tradiční činnosti jako péče o zahradu, domácí zvířata, sezónní zemědělské práce). S takovou rozdílností v životním stylu se v zázemí hlavního města nesetkáváme, protože i obyvatelstvo ve vzdálenějších místech od Prahy je výrazně urbanizováno následkem dlouhodobého šíření městského životního stylu (Doležalová, Ouředníček, 2006).


Literatura:

- BERNARD, J. (2006): Sociální integrace přistěhovalců z velkoměsta na vesnici v České republice a v Rakousku. Sociologický časopis/Czech Sociological Review, 42, č. 4, s. 741-760.
- DOLEŽALOVÁ, G., OUŘEDNÍČEK, M. (2006): Životní styl obyvatelstva v suburbánní zóně Prahy. In: Ouředníček, M. ed.: Sociální geografie Pražského městského regionu. Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecké fakulta, katedra sociální geografie a regionálního rozvoje, Praha, s. 143-159.
- POTOČNÝ, T. (2006): Lidé na okraji. Případová studie satelitního městečka. IVRIS Working Papers 06/01. Institut pro výzkum reprodukce a integrace společnosti. Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity. Brno.
- VOBECKÁ, J., KOSTELECKÝ, T. eds. (2007): Politické důsledky suburbanizace. Analýza případových studií proměn politického chování a občanské participace ve vybraných suburbánních lokalitách Prahy a Brna. Sociologické studie/Sociological Studies 07, č. 8, Sociologický ústav Akademie věd České republiky, Praha. 61 s.

Text je možné stáhnout zde: http://ivris.fss.muni.cz/papers/index.php?page=cislap



Martin Ouředníček

[ x zavřít >>]