Diplomová práce se zabývá komerční suburbanizací v zázemí Prahy a jejím vztahem ke konceptu edge city. Základní cíle práce jsou analýza vývoje komerčních aktivit v Praze a okolí, zhodnocení současného stavu komerčních aktivit v oblasti pražského letiště a stanovení možností budoucího rozvoje a komparace oblasti s konceptem edge city. Úvodní kapitoly patří teoretickému zasazení problematiky komerční suburbanizace a edge city. V další části je za pomoci zhodnocení rozvoje nových komerčních aktivit v pražském metropolitním areálu určena lokalita pro komparaci s edge city - Letiště Václava Havla Praha. Formou případové studie jsou analyzovány komerční aktivity v oblasti letiště a jeho zázemí a předpoklady jejich rozvoje. Na jejím základě je lokalita srovnávána s konceptem edge city pomocí kritérií dle Joela Garreau a navazujících konceptů a literatury. Zájmové území není pravé edge city, lze však pozorovat určité podobnosti typické pro jeho počáteční fázi. Díky dlouholetému vývoji edge cities v USA lze upozornit na možné budoucí problémy rozvoje zkoumané lokality jako např. nutnost přestavby tohoto jádra nebo na střet s rezidenční suburbanizací. (Abstrakt je převzat z diplomové práce autora.)

(Sub)urbanizace výrazně mění charakter krajiny na předměstí. Přesun obyvatel a ekonomických aktivit do zázemí měst iniciuje změny krajinného pokryvu a struktury krajiny. Krajina se stává více fragmentovaná převážně díky dopravní infrastruktuře, která na sebe váže výstavbu nových komerčních a rezidenčních areálů. Hodnocení krajinné struktury je možné pomocí krajinných metrik. Pro analýzu nejbližšího okolí hlavního města Prahy bylo zvoleno 7 krajinných metrik (procentuelní zastoupení kategorií krajinného pokryvu, počet plošek, průměrná velikost plošky, index průměrného tvaru plošky, celková délka okrajů, průměrná vzdálenost nejbližšího souseda a DIVISION index). Zvolené metriky byly vybrány na základě rešerše světové literatury věnující se fenoménu urban sprawl. Cílem bylo vybrat metriky vhodně popisující krajinou kompozici a krajinnou konfiguraci, ale zároveň byl brán ohled na jejich snadnou interpretaci. Výsledky naznačují, že v pražském předměstí došlo za dobu 55 let k výrazným změnám v krajinné struktuře. Většina nové zástavby, ať už rezidenční nebo komerční je realizována na nových místech, především na zemědělské půdě. Evidentní je její nedostatečná ochrana před rozpínající se zástavbou hlavního města. (Abstrakt je převzat z diplomové práce autora.)

Fenomén suburbanizace nelze již v současné době vnímat pouze jako estetický a socioekonomický problém. Tento proces přesunu obyvatel a aktivit z jádrového města do jeho zázemí má prokazatelné negativní dopady i v oblasti životního prostředí. Charakter suburbánní zástavby je velmi často prostorově a tudíž i energeticky náročný, dochází k fragmentaci krajiny a zániku přirozených stanovišť původních druhů. Zhutňování půd a jejich pokrytí nepropustnými povrchy výrazně ovlivňuje tepelný a vláhový režim půdy, infiltraci a odtokový režim. Úplnou ztrátou ekosystémových a produkčních funkcí jsou v zázemí města zpravidla ohroženy velmi kvalitní půdy, které jsou vyjímány ze zemědělského půdního fondu za účelem suburbánní výstavby "na zelené louce". V okolí Prahy jsou takto nevratně degradovány půdy, jež jsou pro své produkční vlastnosti proti zastavování chráněny zákonem. Logistický regresní model použitý v této práci prokázal, že komerční suburbanizace se zde koncentruje zejména v oblastech s dobrou dopravní dostupností a rovinným reliéfem. Znalost faktorů prostředí, které podmiňují komerční suburbánní výstavbu lze do budoucna využít pro zefektivnění územního plánování a předejít dalším záborům zemědělsky produktivních půd, které jsou v současné době zastavovány. (Abstrakt je převzat z diplomové práce autora.)

Bakalářská práce analyzuje sociální prostředí nově vzniklých suburbánních lokalit v zázemí Bratislavy. Autorka se zaměřuje na vztahy mezi původními a přistěhovalými obyvateli. Sociální klima obcí je podle autorky ovlivněno negativními projevy procesu suburbanizace. Přesto.e mezi původními obyvateli a suburbanity existují i přátelské vztahy, vět?ina nových obyvatel se nezačlenila do původní komunity a nemá o hlub?í společenské začlenění zájem.

Cílem bakalářské práce je zhodnocení způsobů vyjednávání starostů s developery v suburbánních obcích. Analyzovaným územím je severovýchodní zázemí Prahy, které patří do oblasti s nejintenzivněji se rozvíjejícím procesem suburbanizace u nás. Pro usměrňování suburbánního rozvoje používají obce nejčastěji regulativy uvedené v územních plánech. Časté jsou používání neformálního nástroje, a to vyjednávání s developery ohledně podoby výstavby. Dochází také k poměrně častému použití i dalších nástrojů, jako je územní studie, etapizace v rámci územního plánu nebo plánovací smlouva. Analýza způsobů vyjednávání starostů s developery ohledně podoby nové výstavby ukázala, že využití neformálních nástrojů jsou lokálně i časově velmi rozdílné. Práce přináší typologii obcí podle nástrojů využitých při vyjednávání s developery.

Selektivnost procesu komerční suburbanizace měla za následek diferencovanost jeho projevů a důsledků, které měly často negativní dopad na zázemí větších měst. Přes vliv, který komerční suburbanizace na krajinu a obyvatelstvo má, se jejímu studiu věnuje jen omezené množství literatury, což je z části dáno i nedostatkem datových zdrojů vhodných k jejímu monitoringu. Práce si klade za cíl zhodnotit možnosti studia procesu komerční suburbanizace a z dostupných datových zdrojů vytvořit konzistentní a opakovatelnou metodu pro analýzu procesu. Na jejím základě je následně zpracována pilotní studie pro zvolené tři území - Nupaky, Vestec, Dolní Břežany.

Diplomová práce vychází ze základního konceptu místa a jeho strukturace, stejně jako ze života samotných aktérů, kteří místo utvářejí. Důležitou roli v těchto konceptech hrají rytmizátory, ovládající průběh všedního dne lokalizovaném v místě a také průběh všedního dne v životě aktéra. Stěžejním rytmizátorem se stává instituce základní školy, která je pojícím prvkem mezi jednotlivými částmi diplomové práce. V souvislosti s probíhajícím procesem suburbanizace a skutečností měnícího se životního stylu a demografického složení v zázemí větších měst, je zde naznačen současně se měnící nadlokální vliv rytmizátorů základních škol v Plzni a jejím zázemí.

Cílem diplomové práce je hodnocení současného stavu kapacit základních škol v souvislosti s rozmístěním a počtem žáků ve věku povinné školní docházky v obcích pražského zázemí. Pro analýzu daného tématu bylo zvoleno zázemí Prahy, tedy okresy Praha-východ a Praha-západ. Sledovány byly dopady procesu suburbanizace na demografický vývoj a následně i na základní vzdělávání. Nedostatečné kapacity základních škol jsou v posledních letech značným problémem, který však v souvislosti s nerovnoměrným rozvojem nezasahuje všechny obce se stejnou intenzitou. Jako problémové se na základě provedené analýzy ukázaly zejména oblasti severního, jižního a jihovýchodního zázemí Prahy.

Cílem diplomové práce je vymezit v Brně a jeho zázemí zóny s různou mírou suburbanizace, případně urbanizace. Autor vymezuje zóny na základě relativizovaných výsledků ze sčítání lidu, domů a bytů z let 2001 a 2011. Jedním z předpokladů práce je existence souvislého prstenec suburbánních obcí kolem brněnské metropole. Autor dále předpokláda, že některé městské částí a obce v zázemí Brna mohou mít společné znaky demografické chování, bytovou a domovní strukturu.

Bakalářská práce se zabývá procesem suburbanizace v okrajové části plzeňské metropole. Cílem práce je porovnat proměnu sociální a demografické struktury městské části Plzeň 8 - Černice. Práce se dále zabývá vývojem počtu domů a bytů a jejich obsazeností. Na základě map z různých časových období analyzuje historický urbanistický vývoj a prostorové uspořádání zástavby v obci.

Hlavním cílem této bakalářské práce je zachytit vývoj a přeměnu sídla Křimice v suburbánní zónu města Plzně v letech 1869-2011. V praktické části je hodnocen vliv suburbanizace na změny počtu obyvatel a bytovou výstavbu Křimic. V práci jsou hodnoceny rovněž urbanistické změny, kterými si vybraná lokalita ve sledovaném období prošla.

Autor se ve své bakalářské práci zabývá demografickými rozdíly mezi městem Brnem a jeho blízkým okolím. Porovnává vybrané demografické charakteristiky jako jsou hrubé míry porodnosti, sňatečnosti, rozvodovosti a potratovosti. Na základě provedených analýz demografických jevů se autor snaží o posouzení, zda se demografické chování brněnských obyvatel shoduje spíše se zvyky městské nebo venkovské společnosti.

Autorka se ve své diplomové práci zabývá otázkou přeshraniční rezidenční migrace a jejími dopady na každodenní život přistěhovalých obyvatel. Zkoumaná přeshraniční migrace je součástí suburbanizačního procesu probíhajícího v zázemí Bratislavy.

Jak napovídá název práce "Hodnocení vývoje využití antropogenních ploch v zázemí Prahy (katastrální území Klecany)", jejím hlavním cílem bude mapování a analyzování změn ve využití ploch v katastrálním území Klecany, které se udály v období od 2. poloviny 19. století až po současnost. Na základě analýzy mapových podkladů ze čtyř časových období bude v jednotlivých etapách provedeno srovnání a zhodnocení změn ve vývoji využití ploch v této oblasti.

Diplomová práce Lenky Hruškové zpracovává novým způsobem problematiku suburbanizační výstavby v zázemí Prahy. Zároveň také obsahuje návrhy na zlepšení rezidenčního prostředí v suburbánních obcích.

Předkládaná diplomová práce se věnuje stavu a vývoji volební podpory v Pražském městském regionu, který je pro potřeby této práce definován jako území hlavního města Prahy a přilehlých okresů Praha-východ a Praha-západ. Hlavním cílem práce je zmapovat volební podporu hlavních politických stran a seskupení ve vnitřní prostorové struktuře Pražského městského regionu. K tomuto sledování jsou využity výsledky voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR mezi lety 1996 a 2006.

Diplomová práce se zabývá fenoménem zelených vdov v současné společnosti. Hlavním cílem práce je určit, zda v České republice existuje skupina žen, které můžeme označit jako zelené vdovy. Problematika zelených vdov je v předkládané práci řešena v souvislosti s procesem suburbanizace a specifickým životním stylem obyvatel suburbií.

Diplomová práce si klade za cíl popsat možnosti plynoucí z využívání internetu obyvateli prostorově vymezených komunit suburbánních obcí. Sociální prostředí suburbií se výrazně mění příchodem velkého počtu nových rezidentů a jakákoli možnost navazování nových kontaktů se stává potenciálním přínosem pro budování komunity a sociálního kapitálu v těchto dynamicky se měnících oblastech. Práce je zaměřena na internetová diskusní fóra obcí v zázemí Prahy, jež rezidentům suburbií poskytují příležitost k navazování nových kontaktů i k zapojení se do diskusí o obecních záležitostech s dalšími obyvateli obce příp. s představiteli územních samospráv.

Diplomová práce se zabývá proměnou sociálního prostředí devíti obcí v zázemí Prahy, která je spojena s příchodem nových obyvatel především z jádra města. Noví obyvatelé mají ve srovnání se starousedlíky odlišnou demografickou a sociální strukturu, zpravidla jsou mezi nimi vzdělané mladé rodiny s dětmi. Provedená analýza však ukázala, že sociální prostředí suburbánních lokalit je velmi různorodé. Liší se míra zapojení nově příchozích do života obce: navazování nových kontaktů, zapojování se do společenského dění, občanská a politická participace a charakter soužití se starousedlíky.

Diplomové práce studuje způsob života obyvatel, kteří se nově stěhují do zázemí Prahy. Pozornost je věnována zejména běžným každodenním aktivitám (zaměstnání, doprava, nákupy, služby, volný čas) a místům jejich realizace. Jak vypadá běžný den obyvatel suburbia z hlediska časové režimu a pohybu v rámci metropolitního regionu? Kde a kdy jsou realizovány běžné denní aktivity? Nakolik se liší podoba běžného dne pracujících, studentů nebo matek s dětmi? Jak vypadají víkendové dny? To jsou vybrané otázky, na které se diplomová práce snaží odpovědět pomocí výzkumu uskutečněného ve třech vybraných obcích jižního zázemí Prahy.

V této diplomové práci si autorka klade za cíl objasnit faktory, které ovlivňují životní styl obyvatele žijících v zázemí Prahy. Zaměřuje se na rozdílné způsoby života původních a nově příchozích obyvatel. Autorka předpokládá rozdílné způsoby života, které souvisejí s měnící se vzdělanostní a věkovou strukturou obyvatel a způsobem trávení volného času. Za možné hlavní faktory, které způsobují odlišnosti v životní stylu obyvatel, označuje dostupnost do centra Prahy a typ výstavby ve zkoumaných obcích.

V této bakalářské práci je hodnocen vliv suburbanizace na dopravu v pražském městském regionu, především v jeho jižním části. Podle autorky je probíhající proces suburbanizace jedním z hlavních příčin výrazného zvýšení nároků na dopravu v Praze, zejména nárůstu individuální automobilové dopravy. Negativní dopady zvýšené dopravní intenzity se projevují především v přilehlé oblasti vnějšího města, která slouží jako transportní pás mezi centrem a suburbii.

Tato práce se zabývá morfologickou strukturou obce Říčany. Na základě dat z Registru sčítacích obvodů, terénního šetření v lokalitě a výsledných mapových výstupů jsou hodnoceny prostorové formy nové výstavby. Autorka se domnívá, že lokality vznikající v souladu se stávající morfologií obce poskytují svým obyvatelům pohodlnější a příjemnější bydlení než lokality, které vznikají za hranicemi kompaktní struktury obce a bez návaznosti na ni.

Autorka se ve své diplomové práci zaměřuje na prokázání vlivu procesu suburbanizace na kvalitu života obyvatel Středočeského kraje. Za nejvýznamnější faktor ovlivňující kvalitu života obyvatel považuje dopravu. Především vliv dopravy na znečištění ovzduší, pohybovou aktivitu, duševní a fyzické zdraví obyvatel. V práci jsou dále identifikovány aktéři zastupující veřejný, soukromý a občanský sektor, jejichž účast v procesu územního rozvoje ovlivňuje zdraví obyvatel suburbií.

Bakalářská práce se zabývá vlivem suburbanizace na výsledky voleb do Poslanecké sněmovny České republiky. Autorka zkoumá výsledky voleb v suburbálních obcích ležících v mikroregionu Časnýř. Předpokladem práce je, že přistěhovalí obyvatelé s vyšším sociálním statusem ovlivňují výsledky voleb ve prospěch ODS a SZ. Sledovány jsou výsledky a vývoj podpory ČSSD, KDU-ČSL, KSČM, ODS a SZ ve volbách v letech 1998, 2002 a 2006. Důraz je pak kladen na vývoj volební podpory mezi volbami 2002 a 2006.

Diplomová práce se zabývá mapováním změn zástavby. Porovnává využití sociogeografických metod a DPZ metod při mapování a zjiš>ování změn v zástavbě v určitém časovém horizontu. Autorka shledává metody DPZ jako vhodné pro potřeby mapování oblastí změn zástavby, především jejich prostorového umístění. Propojením výsledků s doplňujícími údaji o jednotlivých budovách z RSO získává autorka kvalitní informace o prostorovém umístění i charakteru jednotlivých budov.

[ práce ke stažení >>] + [ přílohy]

Práce se zabývá rezidenční suburbanizací v zázemí města Ostravy a hodnotí vývoj a intenzitu tohoto procesu v období 1991-2004. Na případech stěhujících se osob v tomto období z Ostravy do jednotlivých obcí vymezeného suburbánního zázemí pohlíží na demografické i nedemografické charakteristiky - pohlaví, věk, rodinný stav, nejvyšší ukončené vzdělání a důvod stěhování.

V bakalářské práci je studována problematika vlivu rezidenční suburbanizace na fyzické prostředí příměstské zóny města České Budějovice. Novodobý proces suburbanizace se v zázemí města začal uplatňovat ve druhé polovině 90. let 20. století jako spontánní proces umožněný komplexní transformací české společnosti po roce 1989.

Tato bakalářská práce se věnuje jevu suburbanizace v prostředí pražského metropolitního regionu. Práce naznačuje, že k mnoha negativním důsledkům suburbanizace popisovaným zahraničními autory (jako např. teze o rozpadu lokálních komunit, destrukci občanské společnosti a dalších problémech) v českém prostředí vůbec nemusí docházet, a že suburbanizace v Česku může mít pozitivní vliv na vývoj lokálních komunit v obcích v zázemí velkých měst.

V odborné literatuře se často setkáváme se suburbanizací jako procesem, který negativně působí na městskou i venkovskou společnost (Lupi, Musterd 2005, Baldassare 1992, Woolcock, Muirhead 2005 ad.). Sociální problémy, které s sebou podle těchto autorů suburbanizace přináší, spočívají především v oslabování místních komunit, ztrátě historických tradic, zvyků a hodnot, spjatosti s prostředím, vyšším stresem, sociální segregací apod.

Tato práce se zabývá problémem suburbanizace Středočeského kraje. Analyzuje jeho nekoncepčnost a nekoordinovanost a z toho plynoucí důsledky pro společnost. Zabývá se zejména důsledky environmentálními a ekonomickými, přičemž hlavním paradigmatem je udržitelný rozvoj.