SÝKORA, L. (2002): Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky. Ústav pro ekopolitiku o.p.s., Praha. 191 s.

Pod relativně všeobecným názvem Suburbanizace a její sociální, ekonomické a ekologické důsledky se skrývá sborník složený z příspěvků, přednesených v rámci seminářů „Udržitelný rozvoj městských aglomerací“ pořádaných Ústavem pro ekopolitiku, které postupně proběhly během let 2001 a 2002. Za největší přednost této publikace lze označit pluralitu pohledů, z kterých je na problematiku suburbanizace nahlíženo. [ více >>] | přidáno dne 10.3.2011

Kromě editora Luďka Sýkory, který úvodní kapitolou téma suburbanizace otevírá a zároveň nastiňuje problémy se suburbanizací spojené, dostala prostor i řada dalších vědeckých pracovníků z rozličných oborů (sociální geografie, ekologie, architektura, územní plánování,…) a států (kromě ČR se podíleli zástupci z USA). Publikace by se dala rozdělit do třech tematických částí.

První širší část, tvořená příspěvky Sýkory, Gremlici a Ouředníčka, je věnována problematice suburbanizace z teoretického pohledu. Sýkora ve svém příspěvku kromě obecného úvodu do problematiky suburbanizace poukazuje především na možná rizika, spojená s procesem suburbanizace, a nutnost jim předcházet. Gremlica problematiku rizik nejen dále prohlubuje, ale zároveň je i zasazuje do kontextu rozvoje městské aglomerace jako celku. Jako příklad užívá městské aglomerace, vzniklé v USA a v zemích západní Evropy, na kterých konkrétní rozvojové problémy demonstruje. Stejně jako Sýkora, též Gremlica poukazuje na nutnost regulace nekontrolovatelného rozvoje. Teoreticky zaměřenou část uzavírá svým příspěvkem Ouředníček, který suburbanizaci vysvětluje jako jednu z přirozených fází urbanizačního procesu. Kromě suburbanizačního procesu jako takového se dále věnuje především vlivu suburbanizace na sociální změny ve společnosti a na specifické sociální procesy se suburbanizací spojené.

Druhá část publikace by se dala shrnout pod širší téma zahraničních příkladů suburbánního vývoje. Tři ze čtyř autorů v této pomyslné sekci pojímají zahraniční příklady jako možnost pro ČR poučit se do budoucnosti. Ptáček se věnuje analýze suburbanizace v zázemí měst v USA a Německu, Seltzer a San Martin v americkém Portlandu a v Arizoně. Posledním z příspěvků, zabývajících se zahraničními příklady, je úzce zaměřený příspěvek Johna Puchera. Pucher se zaměřuje nikoliv komplexně na proces rozvoje zázemí měst, ale téměř výhradně na vlivy suburbanizace na dopravu, a to v mezinárodním srovnání.

Jako na určité srovnání s předchozí částí lze nahlížet na třetí část publikace, ve které se nacházejí příspěvky věnované výhradně situaci v České republice. Tuto pomyslnou poslední část otevírá svým příspěvkem Perlín, zkoumající možnosti regulace nové nízkopodlažní výstavby pomocí územních plánů obcí (zde konkrétně obcí v zázemí Prahy). Následují studie Horákové a Mulíčka, zkoumající proces nové výstavby na příkladech měst Prahy a Brna. Celý sborník uzavírá, bohužel velmi krátký, příspěvek Maiera, věnující se právním nástrojům a reálným možnostem ovlivnit suburbanizaci. Délka příspěvku je opravdu jeho velkým minusem. Bylo by jistě zajímavé možnosti ovlivnění nové výstavby dále rozvést, zvláště když se v této publikaci jedná o jediný článek k tomuto tématu.

Závěrem je nutno říci, že publikace je velmi dobře strukturovaná a nabízí náhled na suburbanizaci z různých pohledů a to nejen českých, ale i těch zahraničních. Délka příspěvků samozřejmě neumožňuje důkladné popsání dané problematiky, bezpochyby ale může sloužit jako podnět k dalšímu studiu nastíněných problémů. Vzhledem k roku vydání (2002) by v případě použití dat pro vlastní vědecké účely bylo jistě záhodno vybrané údaje aktualizovat. Publikace není jednoznačně vědecky zaměřená a jistě by dokázala poskytnout spoustu zajímavých informací i zájemcům z řad zainteresované veřejnosti.