Na tomto místě jsou shromážděny publikace s tematikou suburbanizace. Většina prací je k dispozici v Geografické knihovně Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Některé publikace najdete ke stažení přímo na našem webu. Přehled je postupně doplňován anotacemi a recenzemi stěžejních publikací.
CÍLEK, V., LOŽEK, V. a kol. (2011): Obraz krajiny: Pohled ze středních Čech. Praha, Dokořán, 310 s. |
||
Knížka Obraz krajiny, pohled ze středních Čech je dílem širokého kolektivu autorů, které zastupuje dvojice Václav Cílek a Vojen Ložek. Vznikla po téměř desetiletém úsilí na základech dvou předchozích knih (Střední Čechy: Příroda, člověk, krajina a Vstoupit do krajiny: O přírodě a paměti středních Čech), od nichž se ale odlišuje svou koncepcí a přístupem. Ačkoliv by se z názvu mohlo zdát, že knížka pojednává pouze o středních Čechách, není tomu tak. Jejím hlavním tématem je krajina, ke které autoři přistupují ve třech fázích, které zároveň představují tři hlavní části knihy. V první části autoři čtenářům krajinu přibližují pomocí krátkých kapitol zaměřených na její různé aspekty a významy, v navazující části přiblížené ukazují na případové studii krajiny středních Čech a v závěru pak krajinu komplexně propojují pomocí diskuze různých problémů s krajinou svázaných. Samotný text je doplněn kresbami Svatopluka Máchala, archivními i současnými černobílými fotografiemi, na několika místech je kniha obohacena několikastránkovými barevnými vstupy především fotografiemi, ale i mapami.
|
Krajinný slabikář představuje úvodní část, tvoří jej 66 kapitol, které doplňují citáty, úryvky z básní či prózy. Každá kapitola se snaží osvětlit jedno heslo, sousloví, které se různým způsobem vztahuje ke krajině, či řeší její uchopení. Postupně se od obecných témat (Co je krajina?, Rovnováha krajiny, ) dostáváme ke konkrétnějším prvkům (Zahrady a parky, Ohrožené aleje, ), tematice ovlivňování krajiny (Urbanizace a neokolonizace krajiny, Krajina a klimatická změna, ) až např. k filosofičtěji laděným úvahám (Krajina jako identita, krajina jako útěcha, Genius loci, ). Krajinný slabikář dobře poslouží zejména laikům, kteří potřebují osvětlení základních pojmů a souvislostí, se kterými se v knize dále pracuje. Kratší kapitoly, kterými je tato část tvořena především, jsou příjemné pro čtení. Na druhou stranu by zde prospěly četnější odkazy na kapitoly rozebírajících obdobná témata, případně přímé odkazy na další části knihy.
Až druhá část Obraz krajiny je zaměřena na střední Čechy, jež autoři považují za velmi různorodé, za oblast, kde se lze setkat se spoustou různých typů krajiny. Střední Čechy tak fungují jako ukázková oblast, případová studie. Počáteční kapitoly se věnují vývoji krajiny v různých geologických obdobích, poté navazují kapitoly zaměřené na konkrétní regiony/krajiny středních Čech. Autoři se zaměřují pouze na hlavní a nejzajímavější atributy popisovaných regionů. Výstupem jsou proto někdy až příliš krátké eseje dohromady vytvářející mozaiku krajin středních Čech.
Třetí část Vstoupit do krajiny rozebírá komplexnější témata a problematiky spojené s krajinou. Navazuje na témata částečně řešená v Krajinném slabikáři, ale uchopuje je více v souvislostech a aplikuje na příkladu středních Čech. Počáteční kapitoly řeší obecnější témata, naopak závěrečné více diskutují současné problémy a konflikty v krajině, zaobírají se rovněž tématem kvality života. Pozornost je tak věnována nejen geologii či přírodním hodnotám, ale i např. tématu osídlení a v současnosti aktuální tematice suburbanizace.
Poznámky, prameny, literatura představují natolik podstatnou součást knihy, že bych se nebála je označit za její čtvrtou stěžejní část. I samotní autoři v předmluvě poukazují na obtížnost dohledání a zpracování podkladů a zdrojů. Je zde seskupena nejdůležitější literatura k téměř každé kapitole zejména prvních dvou částí knihy. Jen škoda, že k některým kapitolám se váží velmi obsáhlé poznámky a bohatá literatura, zatímco u jiných jich je poměrně malé množství. Příkladem může být např. kapitola o suburbanizaci, kterou sice autoři označují za jeden z nejzásadnějších procesů ovlivňujících krajinu v posledních letech, ale na druhou stranu v pramenech opomíjí řadu stěžejních textů (např. Sýkora 2002, Ouředníček a kol. 2008, Romportl a Chuman 2010 apod.).
Knihu není jednoduché zařadit ani oborově ani tematicky, s tematikou krajiny se pojí mnohé, proto zasahuje do celé škály oborů i témat. Lze si všimnout určité nevyváženosti témat, u některých zůstávají autoři poměrně na povrchu a nezabíhají do přílišných podrobností, u jiných naopak podrobnosti detailně rozebírají. Proto záleží i na znalostech a zaměření čtenáře, které může být pro pochopení některých pasáží určující, například některé kapitoly předpokládají hlubší znalosti o geologii. Knihu lze zařadit spíše mezi populárně naučnou literaturu, než odbornou. Dokládá to mj. i minimální počet citací v knize, zdroje jsou sice takřka u každé kapitoly uvedeny (zejména formou čtvrté části Poznámky, prameny, literatura), ale není vždy zřejmé, jaké myšlenky pocházejí přímo od autorů a jaké autoři přebírají od citovaných zdrojů.
Kniha je zajímavá svou strukturou, kdy se snaží propojit obecné (vysvětlené v Krajinném slabikáři) s konkrétním (popsaným v Obrazu krajiny), které případně ještě více diskutuje (ve Vstoupit do krajiny). Řadu kapitol autoři napsali velmi čtivě, což je obecným znakem většiny knih, na kterých se podílel Václav Cílek. Samotný název knihy odkazuje na stěžejní knihu Kevina Lynche Obraz města, kterou lze považovat za jednu ze zásadních knih o městě. Možná obdobné ambice, v českém kontextu, má i kniha Cílka, Ložka a kol. v literatuře zabývající se tématem krajiny.